Daň při darování nemovitosti: kdo neplatí nic a co ohlásit

Samostatná darovací daň v Česku od roku 2014 neexistuje — dar nemovitosti je „bezúplatným příjmem“ obdarovaného a posuzuje se v rámci daně z příjmů. V rodině se ale prakticky nikdy neplatí: rozhoduje vztah obdarovaného k dárci.

Kdo je od daně osvobozen

Podle § 10 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů je osvobozen dar od příbuzného v linii přímé (rodiče, děti, prarodiče, vnoučata) i linii vedlejší — od sourozence, strýce, tety, synovce, neteře, manžela, manžela dítěte (zeť, snacha), dítěte manžela, rodičů manžela či manžela rodičů. Osvobozen je i dar osobě, která s dárcem žila nejméně rok bezprostředně před darováním ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečovala o domácnost nebo byla na dárce odkázána výživou — typicky druh či družka. Ostatní obdarovaní zpravidla daní 15 %, z části ročního základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy 23 % (§ 16 zákona o daních z příjmů) — a to z ceny nemovitosti určené podle zákona o oceňování majetku, zpravidla znaleckým posudkem.

Oznámení velkých darů finančnímu úřadu

I zcela osvobozený dar je nutné oznámit, přesáhne-li jeho hodnota 5 000 000 Kč (§ 38v zákona o daních z příjmů). Lhůta odpovídá lhůtě pro podání daňového přiznání za rok, v němž jste dar obdrželi. Opomenutí je drahé — pokuta činí až 15 % z neoznámeného příjmu.

Daň z nemovitých věcí

Nový vlastník podává přiznání k dani z nemovitých věcí do 31. ledna roku následujícího po roce, v němž byl podán návrh na vklad — rozhoduje stav k 1. lednu a vklad působí zpětně ke dni podání návrhu. Zapíše-li katastr vklad až v dalším roce, je lhůta do konce třetího měsíce následujícího po měsíci zápisu (§ 13a zákona o dani z nemovitých věcí). Poté se daň platí každoročně. Dárce změnu správci daně do 31. ledna oznámí, případně podá dílčí přiznání, zůstávají-li mu jiné nemovitosti.

Pozor při pozdějším prodeji darované nemovitosti

Prodej nemovitosti je osvobozen po 10 letech vlastnictví (u nemovitostí nabytých od roku 2021), u rodinného domu či bytu případně po 2 letech bydliště v něm bezprostředně před prodejem — a u daru běží tato doba znovu od nabytí obdarovaným. Doba, po kterou nemovitost vlastnil dárce, se nezapočítává (na rozdíl od dědictví v řadě přímé nebo po manželovi). Prodává-li obdarovaný dřív, příjem z prodeje zpravidla daní (osvobozen může být i tehdy, použije-li získané prostředky na vlastní bytovou potřebu); jako výdaj lze uplatnit cenu nemovitosti určenou znaleckým posudkem k datu darování. Plánují-li se v rodině prodeje, stojí za to načasování probrat předem — souvislosti shrnuje i článek Přepis nemovitosti na děti.